Jdi na obsah Jdi na menu
 


Článek Věra Kopecká

4. 4. 2019

                   Český svaz včelařů Halenkov 

 

     Členské schůze halenkovské organizace ČSV se pravidelně konají dvakrát za rok. Na jaře se hodnotí především činnost a hospodaření za minulé období, výsledky vyšetření zimní měli na varroázu a mor včelího plodu, návrhy na činnost a rozpočet pro stávající rok. Podzimní setkání je zaměřeno hlavně na hodnocení léčby včelstev, metodiku, dotace, nové poznatky, informace, vývoj, zkušenosti.

     Halenkovský svaz má 61 řádných členů a není již čistě mužskou doménou, nebot‘ včelaří 7 žen. Dva včelaři jsou registrovaní. Stanovišt‘ je 79 se 704 včelstvy a hustota zavčelení je cca 15 včelstev na km².

      Mše svatá za včelaře se koná v týdnu svátku sv. Ambrože, tj. 7. prosince, patrona včelařů, včel a jejich díla, výrobců svíček, učení školních dětí a studentů. Bývá vyobrazený s úlem včel, někdy se včelařským kloboukem. Žádal zemskou šlechtu o pomoc a péči při rozvíjení včelařství na vesnicích a statcích. Charakterizovaly ho tyto vlastnosti: píle, vytrvalost a sladkost řeči. Tento den je i světovým dnem medu.

     Služba přírodě tvoří podstatu významu chovu včel. Kdyby z ní včely vymizely, současně s nimi by zanikly i desítky druhů rostlin, které jsou na opylení včelou závislé. Chov včel je činnost, která se nedá nijak změřit ani finančně ohodnotit a vyčíslit, je to práce, kterou včelaři bez nároku na finanční odměnu věnují všem. Odměnou jim za to je morální ohodnocení a teprve potom až zisk ze včelích produktů.

     Včelí produkty tvoří asi jednu desetinu užitné hodnoty včel. Podle jejich původu se řadí do dvou skupin. První zahrnuje rostlinný materiál, který včely sbírají v přírodě a obohacují ho o látky vlastního těla nebo jinak upravují a přinášejí do úlu. Jsou to med, pyl a propolis. Ryze včelí produkty, tj. látky, které včela vyrábí přímo ve svém těle a dává ve prospěch celého včelího společenstva tvoří druhou skupinu. Zde se řadí mateří kašička, včelí vosk a včelí jed.

     Med se zhruba dělí na med květový, tj. světlý a med a tmavý med medovicový, někdy zvaný lesní. Je jednou z mála potravin, která vydrží bez jakéhokoliv konzervačního prostředku nebo zásahu při dodržení správného skladování i několik let, aniž by cokoli ztratila ze své hodnoty. Asi kromě slivovice tuto schopnost jiná potravina nemá. Nejvhodnějším materiálem na uchování medu je keramika a sklo, při teplotách od 5 do 20°C, v temnu a uzavřený, aby se zabránilo nasávání vody medem, a tím se předešlo jeho zkvašení. Velice rád přijímá pachy z ovzduší. Jeho ztuhnutí není vůbec na závadu. Slazení medem je pro lidský organismus daleko méně zatěžující než cukrem řepným, poněvadž převážnou část cukrů v medu tvoří cukry jednoduché, glukóza (cukr hroznový) a fruktóza (cukr ovocný). Součástí medu je nejen řepný cukr, ale i složité cukry-dextriny, které mají hojivý vliv na kůži a sliznici, dále ve stopovém množství minerální látky, kromě selenu, (co za drahé peníze kupujeme v lékárnách jako tzv. Stopové minerální látky, je v dostatečné míře obsaženo v medu), bílkoviny, různé rostlinné enzymy a hormony, rostlinná barviva, silice, aromatické látky, vitamíny, flavonoidy, koloidy, apod. Pokud vsadíme na prevenci, tak doporučenou dávkou je jedna polévková lžíce medu denně. Není vhodné ho podávat u alergie na med a je zakázán v dietě diabetika.

     Nemoci se nevyhýbají ani včelám a jejich  roztočová nákaza – varroáza, je ohrožuje v naší zemi od počátku osmdesátých let minulého století. Způsobuje ji kleštík zhoubný nebo kleštík včelí, nesprávně roztoč zhoubný (Varroa destructor). Řídit léčbu této nákazy a sledovat situaci se u nás ujal Výzkumný ústav včelařský a spolu se Státní veterinární správou vypracoval metodiku léčení nákazy, sledování promoření v jednotlivých regionech. Zahájil výrobu a distribuci léčiv, protože biologický způsob boje s nákazou není možný, je neúčinný. Med je natolik ochráněn, že je prostý reziduí léčiv. Pokud se v něm vyskytnou, tak jsou v podprahovém množství, které nelze běžnými laboratorními metodami zachytit.

     Nejnebezpečnější a nejobávanější onemocnění larev včel je mor včelího plodu, je jakousi včelařovou nemesis. Včelí mor (Histolysis infectiosa perniciosa larvae apium) nelze léčit. Způsobuje ji bakterie Paenibacillus larvae larvae, která dokáže přežít v úlech a v půdě okolo napadených včelínů i několik desítek let.  Množství vysoce odolných spór nezahubí ani desinfekční látky, ani var apod., přečkají a nakazí včely i po několika desetiletích. Napadená včelstva se musí co nejdříve zlikvidovat, úly a včelařské pomůcky spálit, aby se zabránilo jejich šíření k dalším včelařům. Snadno tak přijdete o celý chov, a není se co divit, že se všichni včelaři moru včelího plodu bojí jako čert kříže.

      Včelí jed se v lidském organismu projevuje velmi silnými účinky hlavně na krevní tělíska a nervový systém. Je dobré znát zásady prní pomoci při bodnutí včelou. Nejedná-li se o alergika a žihadlo není v jazyku, ústech nebo rohovce oka, šetrně se seškrábne žihadlo tak, aby se nezmáčkl jedový váček na jeho konci a jeho obsah se nevyprázdnil do rány. Místo vpichu se neutralizuje potřením cibulí, alpou, octem, čpavkem, medem, Fenistil gelem, přiloží se studený obklad, led. I když nemáme žádný z výše uvedených prostředků momentálně k dispozici, tak ihned naberte do ruky hlínu, zeminu, ta je všude kolem. Ránu potřete.

 

O další zajímavosti ze světa včel se s Vámi ráda podělím příště.

 

 

 

                                                                                            S přáním krásného dne

                                                                                                Mgr. Věra Kopecká

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář